Kros Na Kopcích 2015

(Nehledejte zde objektivní počtení či sportovní reportáž ze závodu)

Nevím teda, jestli je to tak všude, nebo to zpískal Mára, ale stalo se, že jsem v sobotu začala svou veteránskou kariéru, ač počet mých let stále ještě začíná dvojkou. No dobrá, výzva přijata. Poslední dva měsíce se mi celkem dařilo vydobývat si u Aničky opušťák, tak proč nevyzkoušet, jak to vypadá s rychlostí. Taky s tím vlastně přišel brácha. Zlanařila jsem ho, ať běží, a chtěl mě jako doprovod. Nakonec si obstaral kvalitnější.

Po osmé ranní vyrazila jsem tedy na uspávací/přesouvací procházku Řípov-Kopce s Aninkou na hrbu. Usnula ještě ve vsi – jsem si libovala, jak to pěkně vychází, že pořádně zchrupne a mně zbyde dost času na převlíkání, rozklus,… Cesta proběhla hladce a i po doražení do cíle Áňa spala. Luky tou dobou zuřivě mlátil do komplu a špačkoval, což stejně nepomohlo a tiskárnu s počítačem neskamarádil. Přešlapuju, pohupuju a ani Matějovy proslovy Áňu neprobírají. Bylo by potřeba vytáhnou kočárek z auta, jenže s klíštětem ho nevytáhnu a táta běhá s počítačem po centru a čas letí… Zabavuju se dirigováním totálně vypleštěných atletů. Naše SI jim dávají pořádně zabrat a Matěj je posílá k OB stanu vyzkoušet si ražení. Nakonec Luky pobíhání zabalil a donesl z auta kočár. Pokus o přeložení dítka se nepodařil. Nedá se nic dělat, mně zbýva asi 25 minut do startu, fofr. Čas by nakonec stačil bohatě, kdybych ho využila naplno. Pod tíhou časového presu (nebo len(k)osti) jsem rozklus odflákla a pak zbytečně postávala u startu. Noženky potom na okruhu lehce zatuhly, ale utíkaly. Z kopce dolů se pak celkem rozjely, ale hlava to celý nějak brzdila, a tak mi přišlo, že bych dokázala petat, ale hlava neví, jak na to :D průběh je na popis nuda – prostě jsem běžela a běžela, ke konci zrychlila a najednou padla Mirce do náruče a vrazila jí čip do…krabičky přece.

A tak je moje veteránská kariéra prohlášena za zahájenou, snad celkem se ctí, utíkala jsem, co to šlo. Vyšla bedna, takže jsem si pošmákla i na bronzu od Dany, mňam. Brácha taky doběhl (Ještě se nevdal, tak je pořád R…, kdybyste ho hledali ve výsledcích a započal zasejc svoji závoďáckou kariéru ;-)) Jenom hajdalák odmítl zkusit o-závod, prej z důvodu vyčerpání. Petačů dorazilo kolem osmdesáti, ale chuděrka orienťáček zůstal celkem opuštěný. Snad příští rok bude pařák a trhači asfaltu s sebou vezmou dětičky a partnery a bude rušno i u nás.

Děkuju moc zdravému jádru oddílu, že strávili pátek a sobotu u oválu a pomohli uspořádat takovouhle fajn akci. Jen doufám, že naše omladina (rozuměj pod 40 let) měla v sobotu dopoledne na práci něco děsně důležitýho a užitečnýho, protože např. Orálkovi strávili roznášením a sbíráním kontrol snad přes tři hodiny. Čtyři ruce navíc by z toho udělaly hoďku třeba, Standa Semerád trať krosu vyfáborkoval a pak to zase šel sebrat, atd…To říkám já nicnedělající vočumda, která má na příště od MORa slíbenou tu nejtěžší práci (snad ne ředitelování!).

Lenka Křížová (8551), 15. 3. 2015

Komentáře

Marek Prášil18. 3. 2015

Doufám, že se na mě Orálkovi nezlobí, že jsem honil s kontrolami. Myslím, že to lze brat za dobry základ tréninku na startující sezónu. Ale přiznám se, že bych na tuto činnost také raději vyslal někoho z mladších. Ti co byli, ale bojovali s technikou, prezentací. Ale díky, že se hlásíš na ředitelování příští rok. Určitě se domluvíme ;-)

Napsat komentář

Captcha