Pidičlánek
aneb Zase v šoku
Hurrrá, konečně zavíračka, kóduju trezor a valím z práce na
Brněnský běžecký pohár protáhnout haksny zlenivělý prací. Kolegyně na
mě trošku pochybně koukaj, když se v šatně rvu do elasťáků, ale už
jsou docela zvyklý 
Hmm, docela prší, to tam asi dneska moc běhavých pošuků nebude… Ááále co to vidím, fronta na prezentaci jako dycky a co tam dělají ty stany??? To je asi novinka, aby jim nepršelo na notebook (Do dneška měli jen stoleček u auta.).Už si to ke mě míří Luky a vykládá mi, jak si na závod můžu pujčit ouplně nový kecky Mizuno a pak je vrátit, do ruky mi cpe čip, co prej mám dát na nohu. No, jsem já tady vůbec dobře – na tom místě, kde hromada nadšenců zaplatila 30 Kč, aby si mohla odběhnout měřenou trať a poté se napila limonády od Černý hory??!! ŠOK! Bylo to fajn, pořadatel byl dokonce slyšet (2 velký repráky jsou o dost lepší než starej chrastící megafon), běželo se dobře a na konci ionťák taky bodl. Co bude dál? Doprovodná vozidla, odstartování prezidentem, podání ruky Janem Tleskačem v cíli…?
Něco se děje, prehistorický Běžecký pohár dostává nový rozměr všemi směry (nové stránky, rychlost výsledků,…) a to jen díky jedné věci: sponzor, jehož ředitelem je dlouholetý běžec a pořadatel zmíněných zavodů (tréninků). Jen si přeju, ať je to ku prospěchu běhu a přiláká další běhuchtivé duše! Sportu zdar!