Pohádková

Na jednom velikým kopci (Kopeček 479m n.m.), na který vedou jen klikaté silnice s tisícerem zatáček, bydlí už pořádně letitá ježibaba. Náhoda tomu chtěla, že na Kopeček zavítal jednoho dne urostlý, švarný orienťák. Moc se mu okolní lesy líbily, a tak dovedl další jinochy a děvčicema řekli si, že se přivedou celou Moravu. Pustili se do práce. Šla jim pěkně od ruky, dotčené orgány souhlasily, všechno klapalo. Jenže při své horlivé činnosti zapomněli na nejstaršího domorodce. „A to teda ne! Já to tak nenechám, já jim ukážu!, mumlala si pro sebe ježibaba a hodila do hrnce pár pikantností. Za chvíli začala polívka bublat. Ježibaba ubrala polínko – Nemusí to být hned hotové, stačí až 18. dubna.

Prvně povolala do Pohádkového lesa dobrého přítele Fujavce. Fujavec se zaradoval. Konečně navštíví starou přítelkyni a ještě při tom vyfouká rozum z hlavy davu lidí, odnese si s sebou nějaké užitečné papíry, kousky oblečení a tak. Ježibaba telefonovala i Dešťákovi, ale tomu se nechtělo. Fujavce nemá rád, dycky mu vyfoukne to nejlepší. Luciferovi poslala dopis po svojí spolehlivé sově. Nerada mu totiž volala, protože v pekle je mizerný signál a s Luciferovým rrráčkováním mu skoro nerozuměla. Lucifer si promnul ruce: “ Paráda, pěkně proluftujem pekelné strojea mladí čerti se vyřádí. Beztak už mají po zimě roupy.“ Naplnili nádrže, naleštili plechy a vyjeli do lesa dělat pořádnej kravál. Dařilo se jim náramně. Divá zvěř prchla do daleka a v lese by člověk neslyšel ani divočáka dusat za zadkem. Nakonec ježibaba nakopla koště, nalila do džbánu řádně uleželé pivo (asi 328 let) a zakroužila nad lesem. Ne náhodou přistála v koruně nejrozložitějšího stromu široko daleko. Byl to strom Blouďák. Nalila mu pivo přímo do staleté dutiny. Počkala, aby viděla, že se probudil k činnosti. Netrvalo dlouho, strom se otřepal a vpustil novou šťávu do kořenů. Ty se začaly rozrůstat po celém lese a sem tam vykoukly nad zem. Jejich moc byla strašlivá: Kdo o kořen zavadí, v lese zabloudí a už se s domovem neshledá. Spokojená se ježibaba vrátila do chatrče, dojedla polívku a šla si po té dřině zdřímnout. V sobotu pak poletovala nad lesem a řezala se do kolen nad utrpením prťavých človíčků.

Naštěstí nepočítala s lidskou zarputilostí a hlavně solidaritou. Protože mě třeba zachránil švarný běžec, a tak jsem se k rodině vrátila, i když už to bylo hodně napováženou. Koukněte, jak mi baba zavařila:

Pohádkovej kufr

Výsledkově: Lenka 23./28, Glum 37./66, Jirka 15./19, Kuba 11./20 a Honzík 60./73.

No, dávejte si pozor na Pohádkové lesy a nezapomínejte občas při lesních putováních trousit drobnosti pro obyvatele lesa, kteří nejsou jen tak vidět . Člověk nikdy neví, kdy se to bude hodit (nebo kdy nám to osladí).

Lenka Křížová (8551), 19. 4. 2015

Komentáře

Miroslav Orálek20. 4. 2015

Leni, ježibaba se hned nevrátila do chatrče. Před polívkou a před zdřímnutím, když už měla nakopnuté koště, zaletěla ještě do Salavic. Tam totiž měla připravené kořeny již od loňského Botasu. Jen trošku piva přilila ze džbánu, aby bloudivé kořeny ještě povyrostly… Na jeden jsem šlápl vloni v červenci na Botasu (ztráta 8.13) a v sobotu,úplně na stejném místě, na další (ztráta 11.41). A mně se zdálo, že slyším nějaký vzdálený chechot. Ta baba!!!

Kufr

Napsat komentář

Captcha