Sobotní trénink.
Když jsem se v sobotu vykulil z peřin a podíval se na teploměr, který ukazovat –12, tak jsem si pomyslel něco o bláznech.
Samozřejmě mně to nedalo a před půl desátou jsem se hlásil na Jalovci Marku Prášilovi na nejkratší (5,8 km) tréninkovou trať. Sešlo se nás 23!! Obdivoval jsem mlaďochy, kteří se vydali na skoro 15 km s převýšením 740 m. Po desáté byl hromadný start s motivací ocenění prvního běžce na první společné kontrole. Vydrápat se od potoka skoro na vrchol sjezdovky byl nářez. Honza Klusáček to dal za 4.45!! (Na některých kontrolách byly SI jednotky). Já jsem to vyfuněl a měl jsem toho plný orientky. Pak už ale Márovy fotky nelhaly. Objednal si počasí, takže jsme se kochali nádhernou zimní scenérií, slunce pralo jako divé, sněhový poprašek křupal pod nohama a taky se i trošku oteplilo. A tak to nakonec bylo velice příjemné sobotní dopoledne. Máro díky.
Mirek má pravdu, měl jsem stejné pocity. I když jsem skončil na prostřední trati hluboko v poli poražených (a jihlavské dámy v nejlepších letech mi daly dobrou půlhodinku), tak to bylo moc pěkné proběhnutí po předvánočním prosluněném lese a umrzlých a zasněžených pláních.
Márovi patří velký dík! Za organizaci, webové stránky a rychlost výsledků by se nemusel stydět ani závod českého či moravského žebříčku. A nesmím zapomenout taky na výbornou vánočku /teplým čajem jsme byly zásobené/. Počasí vyšlo perfektně, myslím že následující sobotu už by to byl spíš boj o přežití /takhle o něj bojovala jen jedna členka rodiny:)/. Sněhový poprašek na loukách a v lese jen umocňoval předvánoční atmosféru, prostě super…
Bylo to pěkné a husté – nakonec jsem to šel 19km, gpsku nahraju až najdu (nebo si vypůjčím) anténu do počítače k hodinkám.