Vrchol sezóny ... a jak to dopadlo

Mistrovství ČR štafet měl být pro náš oddíl vrcholem sezóny. Vždyť hlavně kvůli tomu konečně přestoupili dva skvělí běžci do města, kdy bydlí, a dali dohromady hvězdné trio – štafetu, jejíž kvality a ambice náš oddíl nikdy předtím neměl. Štafeta Matěj – Honza – Mára se sešla na jeden rok, aby využila situace, kdy Mára skvěle využívá své zkušenosti, Matěj se stále udržuje v širší české špičce a Honza na její brány stále hlasitěji klepe. Uvedli se osmým místem na Jarním poháru a vítězstvím na Mistrovství Moravy. Pak ale přišla jedna smůla v podobě Matějova zranění a další, která vyplynula z nováčkovské daně, a tak z toho byly dvě diskvalifikace, 22. místo se záskokem Lukáše Kříže a slušným 9. místem na posledních podzimních štafetách. Všichni se na MČR těšili a chtěli bojovat o velkou bednu. Což by byl úspěch, který by vedl k palcovým titulkům v Horáckých novinách.
No a jak to dopadlo?

V sobotu se na louce nedaleko Ochozu u Brna sešla nebývalá konkurence takřka 1.400 závodníků. A v hlavní mužské kategorii bylo na startovce 50 štafet. Včetně všech reprezentantů. Bylo to hodně nabité. Ambiciózní pořadatelé ze Žabin měli na trati 6 nebo 7 mezičasů, nouze o informace nebude, drama z lesa se může přenést až na shromaždiště. Terén to měl být rychlý. Průběžný les, ale s obtížnou dohledávkou v jemných negativních vrstevnicových tvarech typických pro okraj Moravského krasu. A k tomu krásné podzimní teplé počasí. Slibovalo to nádherný závod. Rozbíhal Matěj s nejvyšším startovním číslem 50 (čísla se přidělovala podle pořadí v loňském MČR. A tam jsme ani štafetu nepostavili). Na výběhu z louky byl kdesi vzadu, ale Mára prohlásil: „Tady se závody nevyhrávají“
A taky že ne – na prvním rádiu byl 14. se ztrátou 1:14, na druhém 9. s minutou na čelo závodu a na diváckém úseku už běžel ve vedoucí skupince s dvacetivteřinovou ztrátou na vedoucího Losmana. Ale na sběrce a v cíli najednou úplně jiné pořadí než na začátku pytlíku a Matěj s dvouminutovou ztrátou čtrnáctý. Co se stalo? Udělal chybu? Ale že by ji udělalo také tolik jiných borců? A proč se srotili kolem jednoho z pořadatelů a něco mu vášnivě vysvětlují? No a pak to z něj vylezlo. Doběhl na kontrolu, orazil, zjistil že má jiný kód než je uvedeno v popisech, tak chvíli s ostatními stejně postiženými hledali jinou, ale když se ujistili, že jsou podle mapy na správném místě, usoudili, že chybu udělal pořadatel a tak někteří běželi dál, někteří hledali ten správný kód a ti, co měli jinou farstu, nic nepoznali a upalovali do cíle.
Závod pokračoval dál, ale bylo jasné, že už je to nefér a že se tato kategorie nejspíš zruší. Honza přitom běžel nejlepší úsek své letošní kariéry a předával na „devátém“ místě minutu a půl na pátého. No a Mára – i když věděl, že to asi bude zbytečné – se do toho taky opřel a doběhl „šestý“. Tedy na vysněné velké bedně. Co to však bylo platné, když celá situace skončila, jak měla, tedy zrušením kategorie a omluvou pořadatele …
Zkrátka smůla na jaře i na podzim. Škoda, kdy zase nastane šance, že Béďa bude jmenovat třebíčskou štafetu mezi adepty na pořadí v první desítce…
Obě veteránské štafety bojovaly urputně a docela se jim dařilo. V H135 skvěle začal Jirka Dvořáček, který předával na třetím místě, Mirek i Sváťa bojovali se soupeři o 10 až 15 let mladšími statečně a skončili 28. V H165 byla konkurence nezvykle vysoká – 17 štafet, chtěli jsme na velkou bednu, ale musíme uznat, že ostatní trénují více a usilovněji. Finišman Kouba nás vytáhl na sedmé místo, to je první polovina startovního pole a to je vždy úspěch.
A tak si to třeba hoši ještě rozmyslí, Mára nepřestoupí mezi veterány a mladí Klusáčci nepřestoupí do města, kde studují. A Třebíč tak bude mít ještě jeden rok štafetu, která bude patřit do užší celostátní špičky. Bylo by to pěkné.

Martin Klusáček (5601), 8. 10. 2012

Komentáře

Napsat komentář

Jméno
Text příspěvku