Zářijový úhrn

Kukuřice sklizena, řepka zaorána, louky pokosené – plán splněn na 80%. Vypadá to, že se u nás od Řásný nic nedělo. Opak je pravdou, jen jsem nenašla psavou duši, která by události zvěčnila.

Byli jsme třeba na Áčkách u Jablonce nad Nisou a na moravských Béčkách, které se částečně konaly na Slovensku (To mohl být taky zajímavý podnik, což Paláti a Jirko?!). Já se u Jablonce zabouchla do místního kraje. Jenže rozněžnělé srdce v lese nepomohlo. Potřeba byly drsňácky zatejpované kotníky a v nohách elektromotor do kopce. Přes báječný terén a účast 1700 zavodníků bych naše snažení označila jako jalové až na výkony Kouby, který sahal po medailích.

Dalším dobrodružstvím zpestřily následující víkend štafety u Velké Bíteše. V celkem rovinatém lese vládly vosy, sršně a ostružiny. Pěkná sebranka, která závody notně opepřila. Zjistili jsme, že soupeři jsou proklatě rychlí. Pan Orálek má bezva historku, jak diskl, ale vlastně nediskl a nakonec hoši Jirka K., Mirek a Martin K. brali zlato!!! Podrobnosti v Ročence ;-)

No, a konečně včera jsme si dali dostaveníčko ve Studnici (moudrosti?). Poslední šance zastrašit soupeře před MČR na klasice. Tesláci nabídli oproti normálu navíc kategorie 21E a Ultimate (mapa bez cest). Tím jsme i my nevetoši dostali možnost výběru. Řekla bych, že vše probíhalo standardně (Je to dobře?), v pohodě. V lese to odsýpalo, kontroly tam byly, chybělo jen pitíčko (Vyhrál Glum, protože běžel s batoohem.). Jako bonus jsme našli i vosáky  Ale celkem žádný vzrůšo. O největší se postaral Luky tím, že strááášně dlouho nešel z lesa. Dal si Účka a byl úplně marnej. Údajně se furt ztrácel, a to měl konečně levou a pravou podkolenku (ne obě pravé). Kdyby aspoň uměl běhat s buzolou… No, užil si to. Vlastně i s děckama. Anička nechtěla moc jít, pak ztratila čip. Luky děti nechal na Trojce a šel čip hledat. Našel, našel i děti a dokonce dorazili do cíle – bez bundy. Ta si lebedila na Trojce a čekala na můj výklus z cíle. Lenka si chtěla zkusit Éčka. Škoda, že moc závodnků tuhle dodatečně přidanou kategorii nepostřehlo. Měla jsem trochu strach, protože na 90 min. nemám naběháno. Naštěstí to byl fičák a i moje noženky dokmitaly do cíle okolo 75 min. Poslední výšlap do cíle byl ale ukrutný. Příští týden to bude těžké…

Třebíčská výprava zaznamela takovéto zářezy: 2. místo Radek Cícha!!! Tramtadadáááá!!! Z 33 našich závodníků dosáhl jediný na bednu. Jasně bylo i několik hodně slušných míst, ale to si najděte, jo?

Lenka Křížová (8551), 25. 9. 2016

Komentáře

Jitka Klusáčková26. 9. 2016

Kloboucek! Krásne jsi to napsala!

Napsat komentář

Captcha